A kovász elindításához nincs szükség élesztőre vagy különleges indítókultúrára. Elég liszt, víz és egy tiszta üveg a rendszeres, néhány napos etetésekhez. A teljes kiőrlésű rozskenyérliszt különösen jó választás kezdéshez: tápanyagdúsabb, ezért gyakran könnyebben beindítja az erjedést, mint a finom fehér liszt. Ezt az eljárást a pékipari szakforrások is ajánlják.
Nejdůležitější není přesně dodržet počet dní. Hotový kvásek poznáte podle jeho chování: po nakrmení pravidelně zvětšuje objem, je plný bublinek a příjemně nakysle voní.
Na založení kvásku stačí:
Váha není nezbytná, ale práci výrazně zpřesní. Mouka a voda mají velmi rozdílný objem, a proto je u kvásku praktičtější řídit se gramy než lžícemi nebo hrnky.
Pro domácí použití není potřeba vyrábět velké množství. Menší kvásek znamená také méně mouky spotřebované při pravidelném krmení.
Do čisté sklenice dejte:
50 g celozrnné žitné mouky
50 g vody
Důkladně promíchejte, aby nikde nezůstala suchá mouka. Konzistence bude připomínat hustší kaši.
Sklenici nezavírejte pevně víčkem. Stačí jej volně položit nebo použít jiné krytí, které zabrání nečistotám v přístupu ke kvásku.
Nechte stát přibližně 24 hodin při pokojové teplotě.
Teplejší prostředí fermentaci urychluje, chladnější ji zpomaluje. Pro zakládání kvásku se dobře osvědčuje teplota přibližně kolem 22–26 °C; není však nutné kvůli několika stupňům kvásek složitě zahřívat.
Po prvním dni může být kvásek plný bublinek, ale také se nemusí dít téměř nic. Obě varianty jsou normální.
Ze sklenice ponechte:
50 g kvásku
Přidejte:
50 g vody
50 g mouky
Promíchejte a znovu nechte přibližně 24 hodin stát.
Tento způsob krmení se zapisuje jako 1 : 1 : 1 – jeden díl kvásku, jeden díl vody a jeden díl mouky podle hmotnosti. Pro začátečníka jde o velmi snadno zapamatovatelný poměr.
Právě kolem třetího dne často přichází překvapení. Kvásek může během několika hodin výrazně vyrůst a vypadat, jako by už byl hotový.
Ještě není.
V počáteční fázi se v mouce a vodě rychle mění mikrobiální prostředí. Výrazná aktivita může následně na den nebo dva téměř zmizet. Není důvod kvásek vyhazovat.
Znovu ponechte:
50 g kvásku + 50 g vody + 50 g mouky.
Pokud je kvásek velmi aktivní a během dne rychle vyroste a zase klesne, můžete od této chvíle přejít na krmení přibližně každých 12 hodin. Takový režim používá například také King Arthur Baking při zakládání aktivního kvásku.
Pokračujte stejným způsobem.
Při každém krmení si ponechte 50 g předchozího kvásku a přidejte 50 g vody a 50 g mouky.
Sledujte především:
Na sklenici si můžete udělat gumičkou značku přesně v úrovni čerstvě nakrmeného kvásku. Snadno pak poznáte, zda skutečně zdvojnásobil svůj objem.
Neřiďte se pouze větou „sedmý den je kvásek hotový“. V jedné kuchyni může být aktivní už za několik dní, v chladnějším prostředí může potřebovat podstatně déle.
Spolehlivější známkou je, když se kvásek po několika po sobě jdoucích krmeních chová předvídatelně a přibližně během 6–8 hodin alespoň zdvojnásobí svůj objem. Měl by být dobře provzdušněný, plný bublinek a vonět svěže, nakysle až lehce ovocně.
Právě pravidelnost je důležitější než jeden mimořádně povedený růst.
Začátečníkům bývá líto většinu mladého kvásku odstranit. Má to ale praktický důvod.
Pokud byste každý den pouze přidávali další mouku a vodu, množství kvásku by rychle narůstalo a zároveň byste museli přidávat stále větší množství nové mouky, aby mikroorganismy dostaly dostatek potravy.
Proto si ponecháváme jen malou část kultury a tu znovu nakrmíme.
U úplně mladého kvásku je nejjednodušší odebranou část vyhodit. Jakmile máte stabilní a zdravý kvásek, lze přebytky využívat například do placek, lívanců, palačinek, sušenek nebo dalšího pečiva.
Na samotné založení je velmi praktická celozrnná žitná mouka. Žito je bohatší na minerální látky a živiny dostupné mikroorganismům a často pomůže rozběhnout fermentaci rychleji. The Perfect Loaf doporučuje při zakládání nového kvásku právě podíl celozrnné žitné mouky.
Později není nutné zůstat pouze u žita. Kvásek lze postupně převést například na pšeničnou chlebovou mouku podle toho, jaký chleba chcete péct.
Obvykle postačí běžná pitná voda. Neměla by být horká – vysoká teplota může mikroorganismy poškodit.
Pokud máte vodu výrazně chlorovanou a kvásek se opakovaně nedaří nastartovat, můžete vyzkoušet filtrovanou nebo balenou neperlivou vodu.
Tohle je při zakládání velmi časté.
První prudký růst ještě nemusí znamenat vytvoření stabilního kvásku. Po několika dnech může aktivita výrazně zeslábnout a člověk získá pocit, že kvásek „umřel“.
Pokračujte v pravidelném krmení. Stabilní společenství kvasinek a bakterií se teprve vytváří a celý proces může v některých podmínkách trvat i déle než týden.
Vůně se během zrání mění. Může být:
ovocná, jogurtová, nakyslá, kvasná, octová nebo při hladovění někdy připomínat aceton.
Samotná výrazně kyselá vůně tedy ještě neznamená, že se kvásek zkazil.
Zpozornět je potřeba při skutečně hnilobném zápachu nebo při viditelném napadení plísní.
Pokud se na kvásku objeví plíseň, růžové nebo oranžové skvrny či zbarvení, je bezpečnější celý obsah vyhodit, nádobu důkladně umýt a začít znovu. Takové změny mohou signalizovat kontaminaci nežádoucími mikroorganismy.
Naopak šedá až tmavší tekutina, která se může vytvořit na povrchu dlouho nenakrmeného kvásku, nemusí znamenat zkažení. Jde obvykle o tzv. hooch, tedy tekutinu obsahující produkty fermentace. Je především signálem, že kvásek potřebuje nakrmit.
Pokud pečete několikrát týdně, můžete kvásek držet při pokojové teplotě a pravidelně ho krmit.
Při příležitostném pečení je praktičtější uchovávat vyzrálý kvásek v lednici. Před plánovaným pečením jej vytáhněte a několikrát nakrmte při pokojové teplotě, dokud znovu nezačne spolehlivě růst. U kvásku uloženého v lednici se běžně používá přibližně týdenní interval mezi udržovacími krmeními.
Při pečení potom nepoužívejte kvásek jen podle hodinek. Nejlepší chvíle nastává tehdy, když po krmení výrazně zvětší svůj objem, je plný bublinek a ještě nezačal výrazně klesat.